Pozor na anorexii a bulimii

Mentální anorexie a mentální bulimie jsou nemoci, o které se naše společnost, lékařská i laická, zajímá v poslední době velmi intenzívně. Obě jmenované nemoci patří do skupiny poruch příjmu potravy a jejich dopad na život nemocných je velmi výrazný. Jednoduše řečeno jde o hubnutí.

Která mladá dívka by nechtěla být štíhlá? Štíhlost se skoro automaticky dnes spojuje s krásou. Štíhlé modelky na nás vykukují z plakátů, časopisů, novin, televize, internetu. Není před nimi úniku. A mladá dívka si přeje být krásná a štíhlá jako ony. Co na tom, že se často jedná o fotky upravené různými technikami! Co na tom, že modelky často po odlíčení a vypnutí světel zapadnou mezi ostatní jako šedé myšky? Ta virtuální realita je prostě tak přitažlivá, přiznejme si to! Být mladá, krásná, štíhlá a obletovaná – to je dneska in!

Mentální anorexie postihuje v převážné většině mladé dívky do 15 let. Hlavním příznakem je chorobná snaha o snížení hmotnosti svého těla. Mladá slečna se vidí v zrcadle zkresleně, vnímá svůj obraz jako mnohem plnější, než tomu je ve skutečnosti. Snaží se vyhýbat jídlům, po kterých se tloustne, hodně cvičí, potravy ze žaludku se zbavuje zvracením nebo vyvoláním si průjmu pomocí léků. A ať ubývá na váze sebevíc, stále své tělo vnímá jako tlusté. V pozdějším věku, pokud žena příliš sníží svou hmotnost, přestává menstruovat.

Mentální anorexie ale není problémem jen mladých dívek a žen. Čím dál častěji se s ní lékaři setkávají také u chlapců a výjimkou nejsou ani malé děti obou pohlaví. Poměr chlapců a dívek, kteří onemocní mentální anorexií, je 1:10. Takže už zde nejde jen o zdraví ženy.

Pro rodiče, kamarády, příbuzné není vůbec snadné poznat, že jim blízký člověk onemocněl mentální anorexií. Nemocní totiž umí velmi dobře a nápaditě skrývat odmítání stravy, zvracení po jídle i používání léků k vyvolání průjmu či odvodnění. Často trvá dlouho, než se nemoc podaří odhalit. Naopak ale, právě včasné odhalení problémů dává větší šanci na vyléčení. Čím déle nemoc trvá, čím více nemocný ztratí na tělesné hmotnosti, tím jsou následky nemoci horší.

S mentální bulimií se setkáváme spíše ve věku kolem 17 – 18 roku. I pro tuto nemoc je typický strach z tloušťky, neustálé zabývání se vlastním tělem, jídlem, zájmem o různé druhy zdravého stravování apod. Pro mentální bulimii jsou typické epizody přejídání, které se střídají s epizodami, kdy se nemocný snaží potravy zbavit. V momentě chorobné chuti na jídlo není osoba s mentální bulimií prakticky schopna odejít od jídla, dokud všechno nesní – pecen chleba a další potraviny, které nabízí např. domácí lednička. Poté se ale dostaví výčitky svědomí a zvracením či vyvoláním si průjmu se snaží snědeného zbavit. Tyto epizody se střídají a velmi znesnadňují nemocnému jeho běžné denní aktivity.

Previous Post

Comments are closed.